Rybáři Kvasice

Stanovy Moravského rybářského svazu, z.s.
Úplné znění stanov spolku
Moravský rybářský svaz, z.s.
PREAMBULE
Moravský rybářský svaz, z.s. (zapsaný spolek) je samosprávný a dobrovolný svazek pobočných spolků
zapsaných ve spolkovém rejstříku, který vznikl jako občanské sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb.,
o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, odštěpením od Českého rybářského svazu na základě
vůle a rozhodnutí organizačních jednotek Českého rybářského svazu působících na území někdejšího
Jihomoravského kraje. Moravský rybářský svaz, z.s. se s účinností od 1. 1. 2014 považuje za spolek podle
zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“).
ČÁST PRVNÍ
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Základní ustanovení
(1) Název: Moravský rybářský svaz, z.s.
(2) Sídlo: Soběšická 1325/83, 614 00 Brno
(3) Moravský rybářský svaz, z.s. (dále jen „Svaz“) je spolek zapsaný ve spolkovém rejstříku vedeným
Krajským soudem v Brně oddíl L, vložka 256 a má přiděleno identifikační číslo 004 34 159.
(4) Právní povaha Svazu se řídí OZ a těmito stanovami (dále jen „Stanovy“), jejichž úplné znění je uloženo
v sídle Svazu.
§ 2
Poslání Svazu
Posláním (účelem) Svazu a jeho pobočných spolků je zejména
a) spolčování občanů vedených společným zájmem o rybářství ve smyslu právních předpisů
upravujících rybářství,
b) uplatňování společného zájmu pobočných spolků jakožto organizačních jednotek Svazu,
c) podílení se na ochraně přírody, krajiny a životního prostředí,
d) podílení se na mimoškolní výchově dětí a mládeže na úseku rybářství, ochrany přírody, krajiny
a životního prostředí; provozování systematické volnočasové práci s dětmi a mládeží,
e) rozvíjení a popularizování rybářství a rybářského sportu.
§ 3
Hlavní činnost a vedlejší hospodářská činnost Svazu
(1) Hlavní činností Svazuje naplňování poslání a plnění úkolů vymezených ve Stanovách. Podnikání nebo
jiná výdělečná činnost není hlavní činností Svazu ani jeho pobočných spolků.
(2) Hlavní činnost Svazu a jeho pobočných spolků může být financována především z členských příspěvků,
příjmů za prodej povolenek k lovu ryb a vodních organismů v rybníkářství nebo při výkonu rybářského
práva (dále jen „lov ryb“), příjmů z prodeje rybích násad a tržních ryb, grantů a dotací, darů a zisku
z vedlejší hospodářské činnosti.
(3) Svaz a jeho pobočné spolky mohou vyvíjet vedlejší hospodářskou činnost pouze za účelem podpory
hlavní činnosti nebo hospodárného využití spolkového majetku.
(4) Zisk z činnosti Svazu a jeho pobočných spolků lze použít pouze pro spolkovou činnost včetně správy
Svazu a pobočných spolků.
(5) Předmětem vedlejší hospodářské činnosti Svazu nebo pobočných spolků může být:
a) pořádání odborných, společenských a sportovních akcí v oboru rybářství,
b) výroba rybích násad a tržních ryb za účelem jejich prodeje,
c) živnostenské podnikání.
§ 4
Úkoly Svazu a jejich plnění
(1) Svaz při naplňování svého poslání zejména:
a) řádně hospodaří v rybářských revírech, v nichž mu nebo jeho pobočným spolkům byl povolen výkon
rybářského práva, plní stanovené podmínky a hospodářské ukazatele a soustavně pečuje
o zvelebování rybářství na těchto revírech,
b) v zájmu řádného hospodaření v rybářských revírech zřizuje a provozuje rybníky a zvláštní
rybochovná zařízení,
c) zajišťuje ochranu rybářství v rybářských revírech a rybnících, zejména ochranu ryb a jiných vodních
živočichů před nepříznivými vlivy a před škodlivými zásahy lidí, jakož i ochranu rybářských zařízení.
Za tím účelem navrhuje příslušným orgánům státní správy rybářství ustanovení rybářské stráže.
d) usiluje o čistotu vod a ekologickou udržitelnost vodních společenstev, zajišťuje prevenci proti vlivům
škodlivým rybářství a podílí se na odstraňování jejich následků,
e) vyrábí rybí násady pro zarybňování rybářských revírů, v nichž mu nebo jeho pobočným spolkům
byl povolen výkon rybářského práva,
f) vyrábí rybí násady a tržní ryby za účelem jejich prodeje,
g) provozuje vedlejší hospodářskou činnost v souladu s obecně závaznými právními předpisy
a vnitřními předpisy Svazu,
h) umožňuje svým členům podílet se na výkonu rybářského práva, zejména na sportovním rybolovu
a rozvíjí jejich zájem o rybářství a o rozšiřování jejich znalostí v tomto oboru,
i) získává a organizuje mládež pro spolkovou činnost, umožňuje jí podílet se na výkonu rybářského
práva a zajišťuje její odborné vedení a výchovu,
j) zajišťuje zvyšování odborné a kulturní úrovně svých členů a funkcionářů, vede své členy
k respektování právních předpisů, k ochraně přírody, krajiny a životního prostředí a k účasti
na obecně prospěšných činnostech,
k) podílí se na rozvoji a popularizaci rybářského sportu, zejména na organizaci sportovních soutěží
v lovu ryb udicí (LRU) a rybolovné technice (RT) na všech organizačních stupních, včetně
reprezentace České republiky.
(2) Svaz k plnění svých úkolů zejména
a) využívá efektivních forem společného hospodaření a rybolovu,
b) zřizuje anebo získává do svého vlastnictví či užívání rybníky k chovu násad a generačních ryb,
zřizuje a provozuje zařízení pro umělý chov ryb a jiná rybochovná zařízení,
c) propaguje, popularizuje a pomáhá uvádět do praxe nejnovější poznatky v oboru rybářství,
d) pobočným spolkům Svazu i jeho členům poskytuje odborné služby, včetně nákupu a distribuce
rybích násad pro další produkci a pro zarybňování rybářských revírů,
e) zřizuje poradní sbory a komise jako pomocné orgány složené z odborníků,
f) organizuje školení, přednášky, besedy, zájezdy, exkurze, soutěže a výstavy,
g) zajišťuje odbornou přípravu svých členů i jiných zájemců za účelem splnění předepsaných
kvalifikačních předpokladů pro získání prvního rybářského lístku a na základě příslušného pověření
vydává osvědčení o získané kvalifikaci,
h) zřizuje rybářské kroužky pro své členy,
i) spolupracuje s odbornými časopisy v oboru rybářství, případně vydává vlastní periodické a jiné
publikace,
j) spolupracuje se státními orgány, politickými stranami a spolky ve všech oblastech souvisejících
s posláním Svazu, zejména v otázkách ochrany rybářství, přírody, krajiny a životního prostředí,
k) spolupracuje s korporacemi a s odbornými institucemi v oblasti rybářství za účelem naplnění svého
poslání,
l) navazuje a rozvíjí přátelské vztahy se zahraničními rybářskými institucemi. V rámci spolupráce
s těmito institucemi uskutečňuje výměnné návštěvy, účastní se mezinárodních akcí a sám takové
akce pořádá,
m) zakládá obchodní korporace za účelem vyvíjení vedlejší hospodářské činnosti.
(3) Svaz a jeho pobočné spolky vykonávají agendu spočívající v naplňování poslání a plnění úkolů daných
právní úpravou, stanovami a dalšími vnitřními předpisy Svazu prostřednictvím informačního systému
Svazu, nevylučuje-li to povaha agendy nebo nastalá situace. Podrobnosti stanoví další vnitřní předpisy
Svazu.
§ 5
Výkon rybářského práva a povolenka k lovu ryb
(1) Výkon rybářského práva povolují Svazu a jeho pobočným spolkům příslušné orgány státní správy
rybářství.
(2) Svaz a jeho pobočné spolky jako uživatelé rybářských revírů, ve kterých jim byl povolen výkon rybářského
práva a jako rybníkáři, vydávají povolenky k lovu, a to v listinné nebo elektronické podobě. Povolenka
k lovu je vydávána pro rybářský revír nebo více rybářských revírů současně zpravidla za úplatu. Při lovu
ryb v režimu rybníkářství je vydáváno povolení k odlovu rybí obsádky v rybníkářském režimu.
(3) Svaz a jeho pobočné spolky za podmínek daných právním řádem České republiky a vnitřními předpisy
Svazu vydávají povolenky k lovu ryb pro dané rybářské revíry:
a) členům Svazu,
b) ostatním osobám, které nejsou členy Svazu.
(4) Svaz a jeho pobočné spolky vydávají povolenky k lovu ryb pro rybářské revíry v jejich užívání členům
Svazu (členské povolenky) za podmínek zohledňujících jejich členství ve Svazu.
§ 6
Členství
(1) Členství je dobrovolné a na jeho vznik není právní nárok.
(2) Uchazeč o členství projevuje vůli být vázán Stanovami a ostatními vnitřními předpisy Svazu, rozhodnutími
orgánů Svazu a pobočných spolků, a to od okamžiku, kdy se stane členem.
(3) Vznikem členství v pobočném spolku vzniká i členství ve Svazu jakožto hlavním spolku.
(4) Členství se dělí na kategorie:
a) řádné členství a
b) čestné členství.
(5) Kategorie řádné členství se dále dělí na podkategorie:
a) dospělí – od začátku kalendářního roku, v němž dosáhnou 19 let věku,
b) mládež – od začátku kalendářního roku, v němž dosáhnou 16 let věku, do konce kalendářního
roku, v němž dosáhnou 18 let věku,
c) děti – od 6 let věku do konce kalendářního roku, v němž dosáhnou 15 let věku.
(6) Za řádného člena nelze přijmout a čestné členství nelze udělit tomu, kdo byl vyloučen ze Svazu nebo
Českého rybářského svazu, z.s., a to po dobu kárného opatření vyloučení, a ani tomu, proti němuž bylo
zahájeno před ukončením členství kárné řízení, a to po dobu 5 let od ukončení členství.
(7) Člen může být organizován jen v jednom pobočném spolku (dále také „mateřský pobočný spolek“).
Členství v pobočném spolku lze měnit jednou v kalendářním roce, a to vždy v době od ledna do konce
února daného kalendářního roku. Změnit členství je možné za současného splnění následujících
podmínek:
a) splnění členských povinností a
b) souhlasu výboru přijímajícího pobočného spolku se změnou členství,
s tím, že člen si zakoupí členskou známku a povolenku k lovu v pobočném spolku, do kterého má zájem
přestoupit.
(8) Členy Svazu se mohou stát fyzické osoby. O přijetí uchazeče za řádného člena rozhoduje výbor
pobočného spolku na základě písemné přihlášky a čestného prohlášení, nejsou-li vnitřními předpisy
Svazu stanoveny další podmínky. Je-li rozhodnuto o přijetí, vzniká uchazeči členství zaplacením
stanoveného zápisného s výjimkou dětí a členského příspěvku.
(9) Za mimořádné zásluhy o činnost Svazu nebo pobočného spolku může být uděleno čestné členství fyzické
osobě starší 18 let. O udělení čestného členství rozhoduje Svazový výbor.
(10) Zánikem členství v pobočném spolku zaniká i členství ve Svazu. Zánikem členství nevzniká nárok
na vrácení jakýchkoliv plateb. Členství v pobočném spolku může zaniknout:
a) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého,
b) vystoupením, vyloučením nebo dalšími způsoby uvedenými ve vnitřních předpisech Svazu nebo
v zákoně,
c) nezaplacením členského příspěvku ve lhůtě stanovené vnitřními předpisy Svazu.
Vedle uvedených důvodů zániku členství může členství ve Svazu zaniknout dále také z důvodu zániku
pobočného spolku bez právního nástupnictví nebo vystoupení pobočného spolku ze Svazu.
(11) Pobočné spolky vedou pro účely své činnosti neveřejný seznam řádných, nezletilých a čestných členů.
Seznam členů vede za pobočné spolky vždy výborem pobočného spolku pověřený člen výboru
pobočného spolku. Zápisy a výmazy v seznamu členů týkající se členství osob ve spolku se provádějí
v souladu se zásadami zpracování osobních údajů upravenými právními akty Evropské unie, právním
řádem České republiky a vnitřními předpisy Svazu. Každý člen, a to i bývalý, obdrží na svou žádost
a na své náklady potvrzení s výpisem ze seznamu členů obsahující údaje o své osobě, popřípadě
potvrzení, že tyto údaje byly vymazány. Namísto zemřelého člena může o potvrzení požádat jeho manžel,
dítě nebo rodič, a není-li žádný z nich, může o vydání potvrzení požádat jiná osoba blízká nebo dědic,
prokážou-li zájem hodný právní ochrany.
§ 7
Práva a povinnosti členů
(1) Dospělí členové mají právo:
a) účastnit se osobně nebo prostřednictvím delegovaných zástupců (delegátů) zasedání členské
schůze mateřského pobočného spolku a hlasovat o veškerých záležitostech zařazených na pořad
zasedání členské schůze při jeho ohlášení,
b) volit a kandidovat ve volbách do orgánů pobočného spolku a Svazu,
c) obracet se s dotazy, návrhy, podněty a stížnostmi na orgány pobočného spolku a Svazu,
d) požadovat na zasedáních orgánů mateřského pobočného spolku a Svazu od funkcionářů
informace o činnosti mateřského pobočného spolku a Svazu,
e) požívat výhod členů Svazu a podílet se na užívání věcí a zařízení v rozsahu a způsobem
upraveným vnitřními předpisy Svazu a rozhodnutími orgánů Svazu,
f) účastnit se podniků a akcí pořádaných pobočnými spolky a Svazem,
g) na vydání jedné povolenky k lovu ryb na vodách pstruhových a jedné povolenky k lovu ryb
na vodách mimopstruhových a na vodách místního významu v užívání Svazu nebo pobočných
spolků v kalendářním roce při splnění dalších podmínek upravených Stanovami; členovi může být
vydána povolenka k lovu ryb na revíry v užívání Svazu nebo jeho organizačních jednotek pouze
jeho mateřským pobočným spolkem,
h) na vydání další povolenky k lovu ryb na vodách pstruhových a další povolenky k lovu ryb na vodách
mimopstruhových nebo na vodách místního významu v užívání Svazu nebo pobočných spolků
v kalendářním roce při splnění dalších podmínek upravených Stanovami vyjma případů, skončila-
li platnost stávající povolenky k lovu ryb vydané v daném kalendářním roce s výjimkou povolenky
k lovu ryb vydané na celý kalendářní rok nebo oznámení ztráty, zničení nebo zcizení. Toto právo
nemá člen, kterému byla povolenka k lovu ryb na vodách pstruhových nebo mimopstruhových
zadržena nebo zneplatněna rybářskou stráží nebo Policií ČR, a to až do doby konečného
rozhodnutí o kárném provinění, při jehož zjištění byla zadržena povolenka k lovu ryb,
i) přestoupit z mateřského pobočného spolku do jiného pobočného spolku při splnění stanovených
podmínek nebo ukončit členství ve Svazu,
j) vystoupit z pobočného spolku.
(2) Právo hlasovat a právo volit vykonává dospělý člen osobně.
(3) Děti, mládež a čestní členové mají stejná práva jako dospělí členové, vyjma práva hlasování na členských
schůzích (§ 7 odst. 1 písm. a) Stanov) a práva volit a kandidovat ve volbách do orgánů pobočného spolku
a Svazu (§ 7 odst. 1 písm. b) Stanov).
(4) Řádní členové mají především povinnost:
a) dodržovat obecně závazné právní předpisy upravující spolčování osob ve spolku a rybářství,
b) dodržovat vnitřní předpisy Svazu a pobočných spolků a bližší podmínky výkonu rybářského práva
stanovené pro rybářské revíry přenechané Svazu a pobočným spolkům do užívání a rybníkářsky
obhospodařované vodní plochy,
c) respektovat rozhodnutí orgánů Svazu a pobočných spolků vydaná na základě Stanov a ostatních
vnitřních předpisů upravujících jejich práva a povinnosti,
d) zdržet se jakéhokoliv jednání, které by bylo nebo mohlo být v rozporu se zájmy Svazu a pobočných
spolků,
e) chovat se a jednat tak, aby nenarušil dobrovolnou kázeň, zásady slušnosti a vzájemný respekt
ve vztazích mezi rybáři a rybářskými spolky,
f) při lovu ryb a jiných vodních organizmů mít u sebe rybářský lístek, povolenku k lovu včetně bližších
podmínek výkonu rybářského práva popř. doklad o udělení výjimky k lovu a tyto doklady
na požádání předložit rybářské stráži nebo orgánům Policie České republiky.
g) dbát o zvýšenou ochranu životního prostředí předcházením jeho znečišťování nebo poškozování,
h) platit řádně a včas členské příspěvky a další platby stanovené vnitřními předpisy Svazu nebo
rozhodnutími orgánů Svazu nebo pobočných spolků,
i) odevzdat výboru mateřského pobočného spolku všechny vydané povolenky k lovu ryb do 15
kalendářních dnů od nabytí právní moci uloženého kárného opatření zákazu lovu ryb, uloženého
kárného opatření vyloučení ze Svazu nebo zániku členství ve Svazu vystoupením,
j) chránit povinné doklady k lovu ryb s přihlédnutím ke všem okolnostem a poměrům před
poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo nebezpečím zneužití,
k) neprodleně oznámit mateřskému pobočnému spolku poškození, zničení, ztrátu, odcizení nebo
nebezpečí zneužití členského průkazu nebo povolenky k lovu ryb,
l) chránit důvěrné informace a data před neoprávněným přístupem, ztrátou nebo odcizením,
m) udržovat integritu dat a vyhnout se jakékoli činnosti, která by mohla poškodit spolehlivost nebo
pravdivost dat.
(5) Čestní členové mají tytéž povinnosti jako členové dospělí, vyjma povinnosti uvedené v § 7 odst. 4 písm.
h) Stanov.
(6) Zakazuje se členům:
a) pořizovat kopii povolenky k lovu ryb,
b) provádět jakékoli neoprávněné změny, úpravy nebo poškozovat data; změnou obsahu se rozumí
rovněž přístup k datům bez oprávnění a manipulace s daty s úmyslem jejich poškození nebo změny
jejich obsahu,
c) provádět v povolence zápisy, změny nebo opravy s výjimkou plnění povinností daných právním
řádem České republiky nebo vnitřními předpisy Svazu,
přičemž porušení kteréhokoli ze zákazů je důvod k zahájení kárného řízení.
(7) Podmínky pro vydání povolenky k lovu ryb jsou:
a) uhrazený členský příspěvek,
b) platný rybářský lístek,
c) řádně vyplněný záznam o docházce k vodě a přehled o úlovcích včetně sumáře úlovků odevzdaný
do 15 dnů po skončení platnosti povolenky, a to pro každou vydanou povolenku,
d) kárná bezúhonnost.
(8) Dospělý člen a mládež, který má v daném kalendářním roce zájem o zachování členství a současně nemá
zájem o koupi povolenky k lovu ryb, je povinen zaplatit členský příspěvek ve snížené výši („udržovací
členský příspěvek“). Rozhodne-li se po zaplacení udržovacího členského příspěvku pro koupi povolenky
k lovu ryb, je povinen uhradit členský příspěvek v plné výši bez nároku na vrácení uhrazeného
udržovacího členského příspěvku.
(9) Za kárně bezúhonného se nepovažuje člen, kterému bylo uloženo kárné opatření zákazu lovu ryb a který
toto kárné opatření nevykonal nebo kterému nebylo prominuto.
§ 8
Kárná odpovědnost
(1) Kárným proviněním je zaviněné porušení:
a) povinnosti, zásady organizace nebo zákazu stanovených vnitřními předpisy Svazu, anebo
b) povinnosti nebo zákazu uložených rozhodnutím orgánů Svazu nebo pobočných spolků.
(2) Člen nebo funkcionář při výkonu funkce se dopustí kárného provinění rovněž tím, že
a) uvede nesprávný nebo neúplný údaj orgánům Svazu nebo pobočných spolků anebo jim údaj zatají
za účelem získání povolenky k lovu ryb nebo jiných výhod,
b) uvede nesprávný nebo neúplný údaj orgánům Svazu nebo pobočných spolků anebo jim údaj zatají
v souvislosti s
1. kandidaturou na funkci člena ve volitelných orgánech Svazu nebo pobočného spolku, nebo
2. výkonem funkce člena ve volitelných orgánech Svazu nebo pobočného spolku,
c) naruší soužití ve Svazu nebo pobočném spolku tak, že se vůči jinému členu nebo funkcionáři
dopustí
1. schválnosti, nebo
2. jiného hrubého jednání.
(3) Za kárné provinění může být členům a funkcionářům uloženo některé z těchto kárných opatření:
a) napomenutí,
b) zákaz lovu ryb,
c) odvolání z funkce,
d) vyloučení ze Svazu.
(4) Jednotlivá kárná opatření lze ukládat pouze samostatně s výjimkou kárného opatření odvolání z funkce,
vedle kterého lze uložit i některé z ostatních kárných opatření.
(5) O uložení kárného opatření vyloučení ze Svazu rozhoduje Svazový výbor na návrh kárných orgánů.
O ostatních kárných opatřeních rozhodují kárné orgány.
(6) Kárné opatření zákazu lovu ryb spočívá v nevydání povolenky k lovu členu svazu a jeho pobočných
spolků v rybářských revírech přenechaných do užívání Svazu a pobočných spolků až na 2 roky. Doba
zadržení povolenky při zjištění provinění se do doby kárného opatření zákazu lovu ryb uloženého
pravomocným rozhodnutím kárného orgánu započítává. Při uložení tohoto kárného opatření se zároveň
odeberou vydané povolenky k lovu ryb v listinné podobě, nebo se zneplatní povolenky v elektronické
podobě.
(7) Bylo-li funkcionáři uloženo kárné opatření odvolání z funkce, může kandidovat na jakoukoli funkci
v orgánech pobočného spolku nebo Svazu nejdříve po uplynutí 2 let ode dne účinnosti tohoto kárného
opatření.
(8) Člen může být vyloučen:
a) za soustavné porušování či za hrubé porušení členských povinností anebo za hrubé porušení
zásad slušného soužití v rámci Svazu a pobočného spolku,
b) dopustí-li se jednání spočívajícího v maření výkonu uloženého kárného opatření,
c) byl-li pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody.
(7) Odpovědnost za kárné provinění zaniká uplynutím doby 1 roku, která počíná běžet dnem následujícím
po dni spáchání kárného provinění. Promlčecí doba se přerušuje, spáchal-li člen v promlčecí době další
kárné provinění. Přerušením promlčecí doby počíná promlčecí doba nová.
(8) Do promlčecí doby odpovědnosti za kárné provinění se nezapočítává doba, po kterou bylo zahájené
kárné řízení přerušeno.
(9) Podmínky kárné odpovědnosti za kárná provinění a postup kárných orgánů a Svazového výboru v kárném
řízení a při ukládání kárných opatření upravuje vnitřní předpis Svazu, kterým je Kárný řád.
(10) Svazový výbor může na žádost kárně postiženého, podanou do dvou měsíců od právní moci rozhodnutí
o uložení kárného opatření s výjimkou kárného opatření vyloučení ze Svazu za předpokladu vyčerpání
všech řádných opravných prostředků kárně postiženým v rámci kárného řízení, rozhodnout o prominutí
či zmírnění kárného opatření, svědčí-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele. Před svým rozhodnutím
si Svazový výbor vyžádá vyjádření Svazové kárné komise. Svazový výbor rozhodne na nejbližším
možném zasedání.
§ 9
Členský průkaz, čestné odznaky a uznání
(1) Členský průkaz je dokladem o členství.
(2) Členský průkaz je dále prostředkem umožňujícím uložení nebo užití dat pro elektronickou identifikaci
a autentizaci člena Svazu potřebných pro naplnění poslání Svazu a jeho organizačních jednotek.
(3) Vnitřní předpis Svazu stanoví:
a) podmínky pro vydání členského průkazu,
b) údaje a data v členském průkazu,
c) práva a povinnosti spojené s vydáním a držením členského průkazu,
d) vzor členského průkazu,
e) podmínky pro vydání čestných uznání.
(4) Členům, kteří se významně zasloužili o rozvoj Svazu, uděluje Svaz čestné odznaky a uznání.
(5) Čestné odznaky mohou být uděleny i jiným osobám a orgánům i organizacím zasloužilým o Svaz
a rybářství.
§ 10
Funkcionáři
(1) Funkční období členů volených orgánů Svazu nebo pobočných spolků je čtyřleté a končí všem stejně,
a to i členům, kterým vznikla funkce až v průběhu čtyřletého funkčního období na základě doplnění
neúplného počtu členů voleného orgánu.
(2) Funkce člena voleného orgánu je dobrovolná a člen ji vykonává osobně.
(3) Není-li dále stanoveno jinak, může být funkce ve voleném orgánu obsazena pouze jeho členem.
(4) Člen voleného orgánu musí mít po celou dobu funkčního období způsobilost být členem voleného orgánu.
(5) Ten, který přijme funkci člena ve voleném orgánu, je povinen ji vykonávat s nezbytnou loajalitou
i s potřebnými znalostmi a pečlivostí.
(6) Po celou dobu trvání funkce člena voleného orgánu nesmí člen vykonávat výdělečnou nebo nevýdělečnou
činnost, která by byla shodná s předmětem činnosti Svazu nebo pobočného spolku, anebo která by měla
vůči Svazu nebo pobočnému spolku soutěžní povahu.
(7) Neslučitelná je funkce člena kontrolního orgánu s funkcí člena ostatních volených orgánů a funkce člena
kárného orgánu prvního stupně s funkcí člena odvolacího kárného orgánu. To platí i pro ty, kteří jsou
osobami příbuznými podle § 771 až 774 OZ.
(8) Za výkon funkce člena voleného orgánu může být členovi přiznána odměna.
(9) Odstoupí-li člen z funkce člena voleného orgánu prohlášením došlým danému volenému orgánu, zaniká
funkce člena uplynutím dvou měsíců od doručení prohlášení, neschválí-li daný volený orgán na žádost
odstupujícího člena zkrácení doby zániku funkce člena.
(10) Funkce člena ve voleném orgánu zaniká uplynutím funkčního období. Dojde-li před uplynutím funkčního
období ke zvolení všech nových členů voleného orgánu bez zvolení s účinností k pozdějšímu datu,
znamená to zánik členství všech dosavadních členů voleného orgánu, jakož i zánik funkcí členů ve
voleném orgánu s tím, že okamžikem volby vznikne členství ve voleném orgánu všem nově zvoleným
členům.
(11) Členu Svazu, kterému bylo uděleno čestné členství v době výkonu funkce člena voleného orgánu Svazu
nebo pobočného spolku, zaniká funkce okamžikem shodným s okamžikem, ke kterému je členovi čestné
členství uděleno.
ČÁST DRUHÁ
ORGANIZACE SVAZU
§11
Zásady organizace
(1) Organizační struktura Svazu, jakož i svazová činnost, se uskutečňují na zásadách decentralizace,
vnitrosvazové demokracie a jednoty organizačního seskupení. Přitom:
a) základní organizační jednotkou Svazu je pobočný spolek, který může mít práva a povinnosti
a nabývat je v rozsahu určeném Stanovami a dalšími vnitřními předpisy Svazu,
b) pobočný spolek je způsobilý nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat
se k povinnostem (právně jednat) v rozsahu vymezeném těmito Stanovami,
c) vnitrosvazová demokracie dává všem pobočným spolkům jejich začleněním do Svazu stejná práva
a stejné povinnosti,
d) pobočné spolky nemohou vzájemně zasahovat do své působnosti mimo rámec vymezený
Stanovami a ostatními vnitřními předpisy Svazu a rozhodnutím o přenechání výkonu rybářského
práva v rybářských revírech.
(2) Zásady činnosti:
a) rozhodnutí svazových orgánů jsou závazná pro všechny členy Svazu a dále pro orgány Svazu
a pobočných spolků dotčených rozhodnutím,
b) pobočné spolky, členové a funkcionáři mají právo obracet se k svazovým orgánům s podněty
a připomínkami,
c) orgány Svazu a pobočných spolků jsou povinny vykládat veškerá podání podle jejich obsahu,
d) svazové orgány jsou povinny respektovat stanovenou působnost pobočných spolků,
e) pobočné spolky, jejich orgány, funkcionáři pobočných spolků a Svazu a členové jsou povinni
respektovat Svaz jako celek a zdržet se jakéhokoliv jednání, jež by bylo v rozporu se zájmy Svazu
anebo by obcházelo působnost Svazu a jeho orgánů vymezenou Stanovami a ostatními vnitřními
předpisy Svazu,
f) orgány pobočných spolků a Svazu se usnášejí (rozhodují) usnesením, není-li vnitřními předpisy
Svazu stanoveno jinak; rozhodnutí orgánů pobočných spolků a Svazu lze napadnout odvoláním,
pokud to vnitřní předpisy Svazu připouštějí.
(3) Orgány Svazu a pobočných spolků:
a) zasedají formou řádných, mimořádných, náhradních nebo ustavujících zasedání, není-li dále
stanoveno jinak,
b) rozhodují kolektivně ve sboru veřejným nebo tajným hlasováním; veřejná volba kandidátů
do volených orgánů může být provedena hlasováním o jednotlivých kandidátech nebo hlasováním
hromadným (en bloc) o celé kandidátní listině,
c) při rozhodování voleného orgánu veřejným hlasováním v případě dosažení rovnosti hlasů
rozhoduje hlas předsedy a v jeho nepřítomnosti rozhoduje hlas jednatele v případě výboru
pobočného spolku nebo výboru místní skupiny pobočného spolku, u ostatních orgánů v případě
nepřítomnosti předsedy rozhoduje hlas místopředsedy,
d) mohou v případech hodných zvláštního zřetele rozhodovat mimo zasedání hlasováním per rollam
(písemným) nebo s využitím technických prostředků (videokonference apod.), a to za podmínek
upravených vnitřními předpisy Svazu,
e) jsou schopné usnášet se za účasti většiny členů a rozhodují většinou hlasů zúčastněných členů
přítomných v době usnášení, není-li ve Stanovách uvedeno jinak,
f) záležitost, která nebyla zařazena do návrhu programu svolaného zasedání sjezdu jako nevyššího
orgánu Svazu nebo členské schůze, případně schůze delegátů, jako nejvyššího orgánu pobočného
spolku, lze na zasedáních těchto nejvyšších orgánů projednat jen za účasti a se souhlasem všech
jejich členů, případně delegátů oprávněných o takové záležitosti hlasovat; uvedené pravidlo neplatí
pro zasedání ostatních volených orgánů Svazu a pobočných spolků,
g) jsou obsazovány volbou,
h) v průběhu volebního období, neklesne-li jejich počet pod polovinu, mohou být doplněny:
1. náhradníky orgánu v pořadí, v jakém byli zvoleni, nebo
2. kooptovanými členy pobočného spolku, nelze-li uvolněné místo obsadit náhradníkem;
o doplnění kooptací rozhoduje orgán, který má být takto doplněn,
i) o doplnění obsazení náhradníkem nebo kooptací musí podat zprávu na nejbližším zasedání
členské schůze příslušného pobočného spolku a v případě Svazové rady na nejbližším zasedání
Svazového výboru.
(4) Orgány Svazu a pobočných spolků mohou rozhodovat hlasováním per rollam (písemným) mimo zasedání
v odůvodněných případech vyšší moci jako například v případě vyhlášení mimořádného stavu, pandemie
apod. V takových případech zašle osoba nebo orgán (dále jen „navrhovatel“) oprávněná nebo oprávněný
svolat zasedání orgánu Svazu nebo pobočného spolku písemný návrh na hlasování způsobem
předpokládaným Stanovami nebo dalšími vnitřními předpisy Svazu. Návrh musí obsahovat alespoň:
a) plné znění navrhovaného rozhodnutí (usnesení),
b) údaj o lhůtě, ve které se mají členové nebo orgán, kterým je návrh adresován, k návrhu vyjádřit
a která činí alespoň 15 dní od doručení návrhu členům nebo orgánu,
c) den, měsíc a rok učinění návrhu a
d) podpis navrhovatele.
Návrh v plném znění musí být učiněn na listině, jejíž přílohou musí být podklady potřebné pro posouzení
návrhu nebo údaj, kde jsou takové podklady uveřejněny. Nedoručí-li člen nebo orgán ve lhůtě 15 dnů od
doručení návrhu svůj souhlas s návrhem navrhovateli, platí, že s návrhem nesouhlasí. Navrhovatel
oznámí výsledek hlasování o návrhu písemně nejpozději ve lhůtě do 15 dnů od uplynutí lhůty k doručení
souhlasu s návrhem. Byl-li návrh přijat, oznámí navrhovatel rovněž přijaté usnesení v plném znění.
(5) Pokud členská schůze rozhodne v rozporu s obecně závazným právním předpisem nebo s vnitřními
předpisy Svazu, je Svazový výbor oprávněn takové rozhodnutí zrušit. Svazová Rada může účinnost
takového rozhodnutí až do rozhodnutí Svazového výboru pozastavit.
(6) Orgány Svazu vykonávají svou působnost v rozsahu určeném Stanovami a ostatními vnitřními předpisy
Svazu.
§ 12
Pobočné spolky
(1) Pobočný spolek je základní organizační jednotkou Svazu. Spolčuje členy zpravidla v územním obvodu
jedné nebo více obcí. V územním obvodu může být podle potřeby i více pobočných spolků. Pobočné
spolky plní úkoly v rámci Stanov zcela samostatně. V zásadních otázkách svazového významu
a ve vzájemné koordinaci jsou řízeny Svazovým výborem a Svazovou radou.
(2) Ke vzniku pobočného spolku je zapotřebí souhlasu Svazového výboru. Návrh na založení pobočného
spolku předkládá tomuto orgánu přípravný výbor zájemců s řádným odůvodněním. Do ustavující členské
schůze jedná jménem vznikajícího pobočného spolku přípravný výbor. Návrh na založení pobočného
spolku bude Svazovým výborem projednáván za předpokladu, že:
a) ke vzniku nového pobočného spolku nedojde rozdělením stávajícího pobočného spolku,
b) přípravný výbor zájemců předloží odůvodnění vzniku nového pobočného spolku s ověřenou
podpisovou listinou zájemců s minimálním počtem 100 členů,
c) vznikem nového pobočného spolku nedojde k vynucenému dělení stávajícího rybářského revíru
přenechaného Svazu nebo organizační jednotce,
d) vznikem nového pobočného spolku nedojde k požadavkům na dělení majetku stávajících
pobočných spolků.
(3) Pobočné spolky:
a) svou činností naplňují poslání Svazu, plní veškeré úkoly na základě vlastního plánu a rozpočtu
a hospodaří na přenechaných rybářských revírech; mají přímé zastoupení ve Svazovém výboru;
mají právo vznášet podněty a připomínky ke Svazovému výboru, Svazové radě a svazovému
sekretariátu,
b) jsou způsobilé nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem
(právně jednat) a jsou vlastníky veškerého majetku, který jim byl předán nebo který samy nabyly,
c) k jakémukoliv nakládání s veškerým majetkem ve spoluvlastnictví se Svazem nebo s majetkem,
který nabyly do svého vlastnictví zcela nebo zčásti z prostředků Svazu (zcizení, přenechání
do užívání jiné osobě, zatížení právy třetích osob apod.) musí mít předchozí souhlas Svazového
výboru a souhlas členské schůze udělený dvoutřetinovou většinou hlasů zúčastněných členů.
(4) Pobočné spolky Svazu s rozsáhlou členskou základnou nebo působící v územním obvodu více obcí
mohou v zájmu úspěšného plnění úkolů a lepšího styku se členy zřizovat místní skupiny. Místní skupiny
nejsou způsobilé nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem
(právně jednat).
(5) Pobočný spolek může zaniknout rozdělením, fúzí s jiným pobočným spolkem nebo zrušením, usnese-li
se na tom členská schůze. K přijetí rozhodnutí je v těchto případech zapotřebí dvoutřetinové většiny hlasů
zúčastněných členů. Podmínkou zániku pobočného spolku je vždy vypořádání veškerých závazků
pobočného spolku vůči Svazu, které musí předcházet zániku pobočného spolku.
(6) Pobočný spolek může být rozhodnutím Svazového výboru vyloučen ze Svazu, je-li jeho činnost v rozporu
s obecně závaznými právními předpisy, Stanovami nebo dalšími svazovými předpisy, anebo není-li
pobočný spolek po delší dobu schopen plnit své poslání a úkoly. V takovém případě je pobočný spolek
povinen vypořádat veškeré své závazky vůči Svazu nejpozději do 30 dnů ode dne vyloučení.
(7) Název pobočného spolku musí obsahovat název Svazu (hlavního spolku), za kterým následují
bez interpunkčního znaménka slova pobočný spolek a za nimi místní označení korespondující s názvem
města, městyse nebo obce (příklad názvu pobočného spolku: Moravský rybářský svaz, z.s. pobočný
spolek Blansko). Seznam pobočných spolků s názvy přizpůsobenými příslušným ustanovením OZ tvoří
nedílnou přílohu č.1 těchto Stanov.
§ 13
Orgány pobočného spolku a jeho odborný aparát
Orgány pobočného spolku jsou:
a) členská schůze, popřípadě schůze delegátů,
b) výbor,
c) předsednictvo výboru,
d) kontrolní a revizní komise a
e) statutární orgán.
§ 14
Členská schůze
(1) Členská schůze je nejvyšším orgánem pobočného spolku, kterou tvoří všichni jeho členové.
(2) Právo účastnit se zasedání členské schůze má každý člen pobočného spolku, pozvaní hosté a Svazovou
radou pověřený člen nebo pověření členové Svazové rady.
(3) Právo hlasovat na zasedání členské schůze má každý řádný dospělý člen pobočného spolku.
(4) Výbor pobočného spolku je povinen nejpozději do konce kalendářního roku vhodným způsobem zveřejnit
návrh programu nadcházející členské schůze. Každý člen pobočného spolku má právo předkládat výboru
pobočného spolku po dobu jednoho kalendářního měsíce od zveřejnění návrhu programu návrhy na
doplnění programu; k návrhům podaným po uvedené lhůtě se nepřihlíží. Po uplynutí jednoho
kalendářního měsíce od zveřejnění návrhu programu výbor pobočného spolku sestaví ze zveřejněného
návrhu programu a návrhů členů na doplnění programu konečný návrh programu a tento následně
zveřejní způsobem a ve lhůtě určených ve Stanovách. Návrhy kandidátů do orgánů volených členskou
schůzí musí být předloženy výboru pobočného spolku k sestavení kandidátní listiny nejpozději 15 dnů
před datem konání členské schůze; k návrhům podaným po uvedené lhůtě se nepřihlíží.
(5) Členskou schůzi svolává k zasedání výbor pobočného spolku podle potřeby, nejméně jedenkrát za rok.
Členská schůze se koná nejpozději do konce měsíce března s výjimkou případů vyšší moci jako je např.
vyhlášení mimořádného stavu, pandemie apod.
(6) Výbor svolá členskou schůzi k zasedání vhodným způsobem nejméně 15 dnů před jejím konáním
pozvánkou, z níž musí být zřejmé místo, datum, čas a pořad (návrh programu) jejího zasedání spolu
s údaji o konání náhradní členské schůze. Datum konání musí být výborem pobočného spolku nejméně
15 dní předem oznámeno Svazovému sekretariátu.
(7) Členská schůze je schopna se usnášet, je-li přítomna většina řádných členů pobočného spolku
oprávněných hlasovat. Nedostaví-li se ve stanovenou dobu potřebný počet členů na členskou schůzi,
koná se náhradní členská schůze na stejném místě o 15 minut později a v tomto případě je členská
schůze schopna se usnášet i při nesplnění podmínky přítomnosti většiny členů pobočného spolku.
(8) Do působnosti členské schůze patří zejména:
a) projednání výroční zprávy výboru a zprávy kontrolní a revizní komise,
b) projednání a schválení účetní závěrky, plánu činností a rozpočtu pobočného spolku na běžný rok,
c) usnášení se na návrzích pro Svazové orgány,
d) volba a odvolávání členů výboru a kontrolní a revizní komise,
e) rozhodnutí o počtu členů jednotlivých volených orgánů,
f) volba delegátů na Sjezd,
g) rozhodnutí o zřízení nebo zrušení místních skupin,
h) rozhodnutí o rozdělení, sloučení či rozpuštění pobočného spolku nebo místních skupin,
i) rozhodnutí o všech významných ekonomických otázkách a aktivitách pobočného spolku jako např.
o založení obchodní společnosti nebo vstupu do obchodní společnosti, o převodu podílu
v korporacích atd., přičemž k přijetí takového rozhodnutí je třeba dvoutřetinové většiny hlasů
přítomných členů,
j) rozhodnutí o zřízení odborného aparátu pobočného spolku a o způsobu odměňování.
(9) Člen pobočného spolku může podat proti rozhodnutí členské schůze odvolání pouze z důvodu
namítaného rozporu se zákonem nebo s vnitřními předpisy Svazu. Odvolání se podává Svazovému
výboru prostřednictvím výboru pobočného spolku ve lhůtě do 60 dnů od přijetí rozhodnutí.
(10) Členskou schůzi může nahradit schůze delegátů. Na konání schůze delegátů se použijí přiměřeně
ustanovení Stanov o konání členské schůze. Delegáti vykonávají svá práva a povinnosti osobně.
(11) Výbor pobočného spolku je povinen svolat mimořádnou členskou schůzi k zasedání, požádá-li
o to písemně alespoň polovina členů pobočného spolku oprávněných hlasovat nebo Svazová rada,
a to nejpozději do 30 dnů od doručení písemné žádosti. Na konání mimořádné členské schůze
se přiměřeně použijí ustanovení Stanov o konání členské schůze. Zasedání mimořádné členské schůze
může být výborem odvoláno nebo odloženo jen na návrh nebo se souhlasem toho, kdo k jeho svolání dal
podnět. Program mimořádné členské schůze může být proti návrhu programu v podnětu k jejímu svolání
změněn jen na návrh nebo se souhlasem toho, kdo k jeho svolání dal podnět.
§ 15
Výbor
(1) Výbor je řídícím orgánem pobočného spolku odpovědným za účelné, efektivní a hospodárné řízení
pobočného spolku mezi zasedáními nejvyššího orgánu pobočného spolku.
(2) Výbor se skládá z minimálně pěti členů.
(3) Výbor svolává k zasedání předseda, a není-li to možné, jednatel, nejméně jednou za dva měsíce. Kromě
členů výboru a pozvaných hostů mají právo účastnit se zasedání výboru:
a) rybářský hospodář ustanovený do funkce na základě obecně závazných právních předpisů
o rybářství pro rybářský revír obhospodařovaný pobočným spolkem, který není členem výboru
pobočného spolku, s hlasem poradním,
b) předseda kontrolní a revizní komise nebo jím pověřený člen této komise s hlasem poradním.
Rybářský hospodář a předseda kontrolní a revizní komise musí obdržet pozvánku na každé zasedání
výboru pobočného spolku
(4) Výbor volí na prvním (ustavujícím) zasedání po svém zvolení ze svého středu předsedu, jednatele a další
funkcionáře výboru.
(5) Výbor je schopen se usnášet, je-li přítomna většina jeho členů. K platnosti rozhodnutí je zapotřebí většiny
hlasů přítomných členů výboru.
(6) Do působnosti výboru patří zejména:
a) volba předsedy, jednatele a dalších funkcionářů ze svého středu na ustavujícím zasedání
po zvolení členskou schůzí,
b) odvolávání a volba funkcionářů výboru v průběhu funkčního období,
c) hospodaření s majetkem pobočného spolku v souladu s rozhodnutími orgánů pobočného spolku
a vnitřními předpisy Svazu,
d) svolávání členských schůzí k zasedání,
e) rozhodování o odměnách členů výboru na základě schváleného rozpočtu,
f) vykonávání práv a povinností zaměstnavatele podle zákoníku práce,
g) zajištění plnění všech úkolů pobočného spolku, pokud nepatří do působnosti jiného orgánu
pobočného spolku,
h) podávání potřebných informací Svazovému sekretariátu jako podklad pro kontrolní, evidenční
a řídící činnost Svazové rady a Svazového výboru,
i) schválení pokynů v mezích pokynů členské schůze, kterými jsou povinni se řídit členové
statutárního orgánu při zastupování pobočného spolku,
j) projednání a rozhodnutí dalších případů, které do působnosti výboru svěřují vnitřní předpisy Svazu.
§ 16
Předsednictvo výboru
(1) Tam, kde je to účelné, může výbor pobočného spolku svým rozhodnutím zřídit předsednictvo výboru (dále
jen „předsednictvo“). Předsednictvo se skládá z funkcionářů výboru, a to zpravidla z předsedy, jednatele,
účetního a rybářského hospodáře.
(2) Předsednictvo řídí účelně, efektivně a hospodárně činnost pobočného spolku mezi zasedáními výboru.
K přijetí usnesení je třeba většiny všech členů předsednictva výboru.
(3) Předsednictvo se schází podle potřeby, zpravidla však jednou do měsíce. Zasedání předsednictva
svolává a řídí předseda výboru, a není-li to možné, jednatel výboru.
(4) Do působnosti předsednictva náleží rozhodování o naléhavých záležitostech.
(5) Předsednictvo pravidelně podává výboru zprávy o své činnosti a předkládá mu svá rozhodnutí
ke schválení.
(6) Na konání zasedání předsednictva výboru se přiměřeně použijí ustanovení Stanov o konání zasedání
výboru.
§ 17
Kontrolní a revizní komise
(1) Kontrolní a revizní komise je nezávislým kontrolním orgánem pobočného spolku, který se ve své činnosti
řídí obecně závaznými právními předpisy, vnitřními předpisy Svazu a pokyny Svazové kontrolní a revizní
komise.
(2) Kontrolní a revizní komise se skládá ze tří až pěti členů volených členskou schůzí.
(3) Zasedání kontrolní a revizní komise svolává předseda, a není-li to možné, místopředseda.
(4) Kontrolní a revizní komise volí na prvním (ustavujícím) zasedání po svém zvolení ze svého středu
předsedu a místopředsedu.
(5) Kontrolní a revizní komise je schopna se usnášet, je-li přítomna většina jejích členů. K platnosti rozhodnutí
je zapotřebí většiny hlasů přítomných členů.
(6) Do působnosti kontrolní a revizní komise patří zejména:
a) provádět revizi hospodaření pobočného spolku podle potřeby, nejméně však jednou za půl roku,
b) provádět každé čtvrtletí revizi pokladní hotovosti, z toho nejméně jednou revizi náhlou,
c) projednávat finanční hospodaření pobočného spolku, hospodářský plán a plán úkolů na běžný rok,
vyjadřuje se k nim a jejich plnění kontroluje,
d) sledovat dodržování obecně závazných právních předpisů a vnitřních předpisů Svazu v činnosti
pobočného spolku.
(7) Kontrolní a revizní komise o výsledcích své činnosti informuje výbor a podává písemné zprávy nejvyššímu
orgánu pobočného spolku. Souhrnnou písemnou zprávu o činnosti za celý rok předkládá nejvyššímu
orgánu pobočného spolku, kterému je za plnění svých úkolů odpovědná.
§ 18
Místní skupiny
(1) Místní skupiny jsou zakládány především v pobočných spolcích s širokou členskou základnou nebo
s působností na územním obvodu více obcí.
(2) O vzniku místních skupin rozhoduje nejvyšší orgán pobočného spolku. Dojde-li ke vzniku místních skupin,
potom každý člen pobočného spolku musí být zároveň členem některé z jejich místních skupin.
(3) Místní skupina není způsobilá nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat
se k povinnostem (právně jednat). Pobočný spolek má právo a povinnost řídit a kontrolovat činnost
místních skupin a nese za ně odpovědnost.
(4) Pobočný spolek může pověřit místní skupiny některými svými úkoly.
(5) Vlastní činnost místní skupiny řídí výbor, který volí členská schůze místní skupiny. Výbor má tři až pět
členů. Ze svého středu volí předsedu, jenž je zpravidla členem výboru pobočného spolku. Není-li členem
výboru pobočného spolku předseda místní skupiny, je jím jiný člen výboru místní skupiny.
Vlastní činnost místní skupiny řídí výbor, který volí členská schůze místní skupiny. Výbor má tři až pět
členů. Ze svého středu volí předsedu. Předseda nebo jiný výborem místní skupiny zvolený člen výboru
místní skupiny se stává členem výboru pobočného spolku, ve kterém je každá místní skupina zastoupena
alespoň jedním členem, a zbývající počet míst ve výboru pobočného spolku je obsazován volbou na
zasedání nejvyššího orgánu pobočného spolku.
(6) Výbor místní skupiny je za svou činnost odpovědný výboru pobočného spolku.
(7) V pobočných spolcích, v nichž jsou zřízeny místní skupiny, lze místo členských schůzí konat schůze
delegátů. Delegáti jsou voleni na členských schůzích místních skupin v počtu odpovídajícím principu
poměrného zastoupení. Na konání členských schůzí a schůzí delegátů se použije přiměřeně ustanovení
Stanov o konání zasedání členské schůze.
(8) O zrušení místních skupin rozhoduje členská schůze pobočného spolku, případně schůze delegátů.
K rozhodnutí o zrušení je třeba dvoutřetinové většiny hlasů přítomných členů, případně delegátů.
§ 19
Statutární orgán
(1) Statutární orgán pobočného spolku je kolektivní dvoučlenný orgán. Skládá se z předsedy pobočného
spolku a jednatele pobočného spolku, kterými se stávají volbou předseda a jednatel výboru pobočného
spolku.
(2) Za pobočný spolek jedná předseda pobočného spolku a jednatel pobočného spolku. Každý z nich jedná
a podpisuje samostatně. Pouze v případech, kdy obecně závazné právní předpisy nebo vnitřní předpisy
Svazu stanoví pro právní jednání písemnou formu, jednají a podepisují za pobočný spolek předseda
pobočného spolku a jednatel pobočného spolku společně.
(3) Členové statutárního orgánu zastupují pobočný spolek ve všech záležitostech v souladu s vnitřními
předpisy Svazu a rozhodnutími a pokyny členské schůze a výboru pobočného spolku.
(4) Do působnosti statutárního orgánu patří zejména:
a) povinnost zajistit vyhotovení zápisů ze zasedání nejvyššího orgánu pobočného spolku do 30 dnů
od ukončení zasedání,
b) povinnost přiřazovat a evidovat osoby s přístupem do informačního systému. U každé osoby
je nutné vést evidenci s údaji o jménu, příjmení, datu narození, bydlišti a rozsahu přístupových
oprávnění do informačního systému.
§ 20
Svazové orgány
(1) Svazovými orgány jsou:
a) sjezd,
b) svazový výbor,
c) svazová rada,
d) svazová kontrolní a revizní komise,
e) kárný senát,
f) svazová kárná komise a
g) statutární orgán.
(2) Základním úkolem svazových orgánů je řídit a koordinovat činnost pobočných spolků, vytvářet
předpoklady k provádění výkonu rybářského práva na úrovni odpovídající soudobým podmínkám
a chránit a prosazovat zájmy Svazu a jeho organizačních jednotek.
§ 21
Sjezd
(1) Sjezd je nejvyšším orgánem Svazu.
(2) Sjezd svolává k zasedání Svazový výbor jedenkrát za čtyři roky. Svolání Sjezdu oznámí Svazový výbor
nejméně tři měsíce před termínem Sjezdu a uvede jeho program.
(3) Sjezd tvoří delegáti zvolení pobočnými spolky, kteří vykonávají svá práva a povinnosti osobně. Delegát
musí být členem pobočného spolku, za který je zvolen. Delegáti obdrží materiály Sjezdu nejméně jeden
měsíc před jeho konáním.
(4) Sjezd řídí pracovní předsednictvo zvolené delegáty Sjezdu.
(5) Sjezd je schopen se usnášet, jsou-li přítomni delegáti disponující většinou hlasů řádných členů Svazu.
K přijetí usnesení je třeba většiny hlasů, není-li stanoveno jinak. Delegáti zvolení za každý pobočný spolek
společně disponují počtem hlasů, který odpovídá počtu řádných členů pobočného spolku, za který jsou
delegáti zvoleni, evidovaných 30 dnů před určeným dnem konáním Sjezdu.
(6) Záležitost neuvedenou v uveřejněném návrhu programu lze na zasedání sjezdu projednat jen za účasti
a se souhlasem všech členů delegátů oprávněných o ní hlasovat.
(7) Do působnosti Sjezdu náleží zejména:
a) schválení jednacího řádu Sjezdu,
b) stanovení hlavních zásad činnosti a hospodaření Svazu,
c) volba a odvolání členů Svazové rady, předsedy Svazové rady, členů Svazové kontrolní a revizní
komise, členů Svazové kárné komise a členů Kárného senátu,
d) rozhodnutí o počtu členů jednotlivých volených orgánů,
e) rozhodování o přijetí, změnách a doplňování Stanov,
f) projednávání a rozhodování zpráv a návrhů Svazového výboru a Svazové kontrolní a revizní
komise,
g) schvalování zpráv o činnosti a hospodařeni Svazu, a to po slyšení Svazové kontrolní a revizní
komise,
h) rozhodování o zásadních otázkách týkajících se rozsahu společné účasti na výkonu rybářského
práva v rybářských revírech,
i) rozhodování o zásadních záležitostech hospodářské povahy,
j) rozhodování o zrušení Svazu či o jeho fúzi s jiným spolkem.
(8) Mimořádný Sjezd svolává Svazový výbor v případě, usnese-li se na tom Svazový výbor dvoutřetinovou
většinou všech hlasů, nebo žádá-li o to většina pobočných spolků, a to nejpozději do 6 měsíců
od usnesení. Na konání mimořádného Sjezdu se přiměřeně použijí ustanovení Stanov o konání Sjezdu.
Mimořádný sjezd může být odvolán nebo odložen jen na návrh nebo se souhlasem toho, kdo k jeho
svolání dal podnět. Program mimořádného Sjezdu může být proti návrhu programu v podnětu k jeho
svolání změněn jen na návrh nebo se souhlasem toho, kdo k jeho svolání dal podnět.
§ 22
Svazový výbor
(1) Svazový výbor je řídícím orgánem Svazu odpovědným za účelné, efektivní a hospodárné řízení Svazu
a všech jeho pobočných spolků mezi Sjezdy.
(2) Svazový výbor se schází nejméně třikrát za rok, pokud okolnosti nevyžadují další zasedání. Svazový
výbor svolává k zasedání předseda Svazové rady, a není-li to možné, místopředseda Svazové rady nebo
hospodář Svazové rady nejméně 15 dní předem s návrhem programu jednání.
(3) Jednání řídí předseda, a není-li to možné, místopředseda Svazové rady nebo hospodář Svazové rady.
Svazový výbor je schopen se usnášet, je-li přítomna alespoň polovina jeho členů.
(4) Svazový výbor sestává z předsedů nebo jednatelů pobočných spolků a počet jeho členů odpovídá počtu
pobočných spolků Svazu.
(5) Nemohou-li se předseda nebo jednatel pobočného spolku zúčastnit jednání Svazového výboru osobně,
mohou svým zastoupením písemně pověřit jiného člena výboru pobočného spolku.
(6) Člen Svazového výboru si může po předchozím projednání na Svazovém sekretariátu přizvat k jednání
Svazového výboru hosty.
(7) Do působnosti Svazového výboru patří zejména:
a) připravit a svolat Sjezd a zabezpečovat plnění jeho rozhodnutí,
b) ukládat úkoly Svazové radě a kontrolovat jejich plnění,
c) schvalovat návrh ročního pracovního plánu a rozpočtu Svazu po vyjádření Svazové kontrolní
a revizní komise,
d) schvalovat výroční zprávy o činnosti, účetní závěrku a rozdělení tržeb za svazové povolenky
pobočným spolkům po vyjádření Svazové kontrolní a revizní komise,
e) hospodařit s majetkem Svazu,
f) stanovit výši členských příspěvků a zápisného i část příspěvků, které pobočné spolky odvádějí
Svazu k úhradě celosvazových nákladů, a stanovit ceny povolenek na následující rok,
g) rozhodovat o odvoláních podaných proti rozhodnutí Svazové rady,
h) rozhodovat o založení, sloučení, splynutí, rozdělení či zrušení obchodních společností s účastí
Svazu,
i) rozhodovat o udělení svazových vyznamenání a čestných členství,
j) projednávat a předkládat sjezdu návrhy na úpravu způsobu společného výkonu rybářského práva
na rybářských revírech Svazu,
k) zřizovat pro potřebu pobočných spolků svazové fondy,
l) ustavovat svazový sekretariát,
m) rozhodovat o odměnách funkcionářů Svazu,
n) vydávat další svazové předpisy,
o) rozhodovat o zrušení usnesení členské schůze pobočného spolku za podmínek upravených těmito
Stanovami,
p) rozhodovat o krácení nebo nevydání čestných povolenek pobočnému spolku za neplnění obecně
závazných právních předpisů, Stanov a dalších interních předpisů Svazu,
q) rozhodovat o uložení kárného opatření vyloučení ze Svazu na základě návrhu podaného Svazovou
kárnou komisí.
(8) Svazový výbor je za svou činnost odpovědný Sjezdu.
(9) Mimořádné zasedání Svazového výboruje je povinen svolat předseda, a není-li to možné, místopředseda
Svazové rady nebo hospodář Svazové rady, pokud o to požádá nejméně třetina pobočných spolků,
a to nejpozději do 30 dnů od doručení písemné žádosti. Na konání mimořádného zasedání Svazového
výboru se přiměřeně použijí ustanovení Stanov o konání zasedání Svazového výboru. Mimořádné
zasedání Svazového výboru může být odvoláno nebo odloženo jen na návrh nebo se souhlasem toho,
kdo k jeho svolání dal podnět. Program mimořádného zasedání Svazového výboru může být proti návrhu
programu v podnětu k jeho svolání změněn jen na návrh nebo se souhlasem toho, kdo k jeho svolání dal
podnět.
§ 23
Svazová rada
(1) Svazová rada je výkonným orgánem Svazu.
(2) Svazová rada se skládá z devíti členů volených Sjezdem. Sjezd volí předsedu Svazové rady přímou
volbou z kandidátů navržených do Svazové rady. Po zvolení předsedy Svazové rady volí sjezd z ostatních
kandidátů do Svazové rady zbývajících osm členů. Předseda Svazové rady je současně předsedou
Svazu.
(3) Svazová rada se schází nejméně devětkrát do roka. Svolává ji předseda, a není-li to možné,
místopředseda Svazové rady nebo hospodář Svazové rady.
(4) Na prvním (ustavujícím) zasedání po svém zvolení volí Svazová rada ze svého středu místopředsedu
a hospodáře.
(5) Svazová rada je schopna se usnášet, je-li přítomna většina jejích členů.
(6) Do působnosti Svazové rady patří zejména:
a) řízení činnosti Svazu mezi zasedáními Svazového výboru podle jeho rozhodnutí a pokynů,
b) rozhodování o všech otázkách, které nejsou vyhrazeny Sjezdu nebo Svazovému výboru,
c) podmíněné rozhodování v naléhavých případech o věcech příslušejících do působnosti Svazového
výboru. Rozhodnutí však musí předložit Svazovému výboru ke schválení na jeho nejbližší schůzi,
d) dispozice peněžními prostředky podle rozpočtu,
e) výkon práv společníka v obchodních společnostech založených Svazem.
(7) Za svou činnost Svazová rada odpovídá Svazovému výboru.
§ 24
Svazová kontrolní a revizní komise
(1) Svazová kontrolní a revizní komise je nezávislým kontrolním orgánem Svazu, který se při své kontrolní
činnosti řídí Stanovami, Jednacím řádem, Kontrolním řádem a dalšími vnitřními předpisy Svazu.
(2) Svazová kontrolní a revizní komise se skládá z devíti až jedenácti členů volených Sjezdem. Sjezd může
zvolit až dva náhradníky.
(3) Zasedání Svazové kontrolní a revizní komise svolává její předseda, a není-li to možné, místopředseda.
(4) Členové kontrolní a revizní komise volí na prvním (ustavujícím) zasedání po svém zvolení ze svého středu
předsedu a místopředsedu, volí a odvolávají předsedu a místopředsedu v průběhu volebního období.
(5) Svazová kontrolní a revizní komise je schopna se usnášet, je-li přítomna většina jejích členů. K přijetí
rozhodnutí je zapotřebí většiny přítomných členů Svazové kontrolní a revizní komise.
(6) Do působnosti Svazové kontrolní a revizní komise patří zejména:
a) projednání plánu hospodářské činnosti a rozpočtu Svazu na běžný rok,
b) vyjadřování k plánu hospodářské činnosti a kontrola jeho plnění nejméně jednou za půl roku,
c) metodické řízení činnosti kontrolních a revizních komisí pobočných spolků,
d) nejméně jednou za volební období (jednou za čtyři roky) provádění periodické kontroly hospodaření
a činnosti pobočných spolků,
e) soustavná kontrola plnění usnesení Sjezdu,
f) provádění jiných kontrol v působnosti Svazu a pobočných spolků na základě žádosti Svazového
výboru.
(7) O výsledcích svých kontrol informuje Svazový výbor a Svazovou radu s návrhy na opatření.
(8) Svazová kontrolní a revizní komise je za svou činnost odpovědna Sjezdu, jemuž předkládá souhrnnou
písemnou zprávu o své činnosti za celé funkční období s příslušnými návrhy.
(9) Předseda Svazové kontrolní a revizní komise nebo jím pověřený člen této komise se zúčastňuje zasedání
Svazového výboru a Svazové rady s hlasem poradním. Na všechna zasedání Svazového výboru
a Svazové rady musí být předseda zván.
§ 25
Svazová kárná komise
(1) Svazová kárná komise je nezávislým prvoinstančním kárným orgánem Svazu.
(2) Svazová kárná komise se skládá z devíti členů volených Sjezdem. Členem Svazové kárné komise
se nemůže stát člen Svazové rady a Kárného senátu.
(3) Členové svazové kárné komise volí na prvním (ustavujícím) zasedání po svém zvolení ze svého středu
předsedu a místopředsedu, volí a odvolávají předsedu a místopředsedu v průběhu volebního období.
(4) Svazová kárná komise rozhoduje ve tříčlenných senátech.
(5) Svazová kárná komise vede:
a) neveřejný seznam zahájených a skončených kárných řízení,
b) neveřejný seznam zadržených povolenek k lovu ryb vydaných pro lov ryb na rybářských revírech
v užívání Svazu a jeho organizačních jednotek,
a to pro účely realizace povinností daných právním řádem České republiky a oprávněných zájmů Svazu
a jeho organizačních jednotek. Podrobnosti stanoví vnitřní předpisy Svazu, zejména Kárný řád.
(6) Svazová kárná komise předkládá Svazovému výboru návrh na uložení kárného opatření vyloučení
ze Svazu za podmínek stanovených Kárným řádem.
§ 26
Kárný senát
(1) Kárný senát je nezávislým odvolacím kárným orgánem Svazu.
(2) Kárný senát se skládá ze tří členů a případně jednoho náhradníka, které volí Sjezd. Funkce člena Kárného
senátu je neslučitelná s členstvím ve Svazové radě nebo ve Svazové kárné komisi.
(3) Kárný senát rozhoduje vždy v tříčlenném složení.
(4) Členové Kárného senátu si na svém ustavujícím zasedání volí ze svého středu předsedu. Předsedu
mohou v průběhu volebního období odvolat a zvolit nového.
(5) Kárný senát odpovídá za svou činnost Sjezdu, kterému předkládá souhrnnou zprávu za celé funkční
období.
(6) Kárný senát rozhoduje o odvoláních členů Svazu proti rozhodnutí Svazové kárné komise o podání návrhu
na vyloučení ze Svazu.
§ 27
Svazový sekretariát
(1) Svazový sekretariát je administrativním pracovištěm Svazu.
(2) Svazový sekretariát sestává z pracovníků, kteří jsou ke Svazu v pracovním poměru či v jiném
pracovněprávním vztahu.
(3) Vedoucím sekretariátu je tajemník Svazu, který za svou činnost odpovídá Svazové radě. Předsedovi
Svazu přísluší operativní řízení a kontrola tajemníka. Tajemníkovi jsou podřízeni odborní referenti
a administrativní pracovníci. Úkoly zaměstnavatele vůči pracovníkům sekretariátu, jakož i případným
jiným zaměstnancům Svazu, plní Svazová rada.
(4) Ve vztahu k pobočným spolkům má Svazový sekretariát především tyto úkoly:
a) evidence a vzájemná koordinace pobočných spolků,
b) realizace finančních vztahů v rámci svazových předpisů,
c) metodické řízení a poradenská činnost v rámci jejich hospodaření na rybářských revírech,
d) zajišťování rybích násad,
e) provádění nebo zajištění vyžádaných odborných konzultací,
f) provádění nebo zajištění vyžádaného právního zastoupení,
g) obstarávání vnitrostátní a zahraniční obchodní činnosti.
(5) V rámci celosvazové činnosti má svazový sekretariát především tyto úkoly:
a) zastupování a ochrana rybářských a svazových zájmů v celospolečenském dění,
b) uplatňování svazových zájmů při tvorbě příslušných právních norem,
c) zajišťování vnitrostátní a zahraniční obchodní činnosti,
d) spolupráce s odbornými pracovišti a odborníky v rybářství za účelem zkvalitňování výkonu
rybářského práva,
e) činnost informativní a publikační.
(6) Na potřebné konzultace se pro pracovníky sekretariátu zřizují poradní sbory složené jednak z rybářských
odborníků, jednak z odborně zdatných členů pobočných spolků. Počet těchto poradních sborů a jejich
členů jakož i rozsah působnosti je upraven samostatným předpisem.
(7) Zaměstnanci Svazu nemohou být členy volených orgánů Svazu.
§ 28
Statutární orgán
Statutární orgán Svazu je kolektivní tříčlenný orgán sestávající z předsedy Svazu, místopředsedy Svazu
a hospodáře Svazu, kterými se stávají volbou předseda Svazové rady a místopředseda Svazové rady
a hospodář Svazové rady. Předsedou statutárního orgánu Svazu je předseda Svazu. Za Svaz jedná předseda
Svazu, místopředseda Svazu a hospodář Svazu. Každý z nich jedná a podepisuje samostatně. Na základě
plné moci udělené předsedou Svazu může za Svaz jednat a podepisovat kterýkoliv další člen Svazové rady
nebo zaměstnanec Svazu. Pouze v případech, kdy obecně závazné právní předpisy, tyto Stanovy, Jednací
řád či jiné vnitřní předpisy Svazu stanoví pro právní jednání písemnou formu, jednají a podepisují za Svaz dva
členové statutárního orgánu společně.
ČÁST TŘETÍ
SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 29
Hospodaření a majetek Svazu
(1) Svaz a pobočné spolky hospodaří podle vlastních rozpočtů. Hospodaření pobočných spolků se řídí
obecně závaznými právními předpisy a svazovými předpisy a je zcela samostatné a nezávislé
na hospodaření Svazu s výjimkou případů nakládání s majetkem:
a) ve spoluvlastnictví pobočného spolku a Svazu, které se řídí obecně závaznými právními předpisy,
především OZ,
b) nabytým pobočným spolkem zcela nebo zčásti z prostředků Svazu, které se řídí svazovými
předpisy.
(2) Svaz a pobočné spolky sestavují vlastní rozpočet a účetní závěrku a podávají daňová přiznání
dle příslušných právních předpisů.
(3) Ode dne zápisu pobočného spolku do veřejného rejstříku neručí Svaz za dluhy pobočného spolku.
(4) Svaz a pobočné spolky získávají finanční prostředky pro svou činnost zejména:
a) z členských příspěvků (členství, zápisné)
b) z dalších plateb od členů souvisejících s odborným vzděláváním (úhrady za odborné školení
a náklady s ním spojené),
c) z podílů z příjmů za povolenky na zarybňování rybářských revírů,
d) ze svazových a jiných příspěvků,
e) z náhrad poskytnutých za škody na rybářských revírech a rybochovných zařízeních,
f) z dalších zdrojů (sponzorské dary atd.),
g) z vedlejší hospodářské činnosti, zejména prodeje násadových ryb jiným organizačním jednotkám
Svazu na zarybňování sportovních revírů a rybochovných zařízení za ceny dle platného ceníku
Svazu; prodeje rybích násad a rybářských produktů dalším subjektům.
(5) Výši členských příspěvků stanovuje Svazový výbor. Ten také stanoví, jakou část příspěvků odvádějí
pobočné spolky příslušnému orgánu Svazu.
§ 30
Právní osobnost Svazu a pobočných spolků
(1) Právní osobnost (způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti) pobočného spolku
se odvozuje od právní osobnosti Svazu.
(2) Pobočný spolek má práva a povinnosti a nabývá je v rozsahu určeném těmito Stanovami a zapsaném
ve veřejném rejstříku.
(3) Pobočný spolek nesmí sám bez splnění podmínek uvedených v § 12 odst. 3 písm. c) Stanov:
a) nakládat s majetkem Svazu,
b) nakládat s majetkem ve spoluvlastnictví Svazu a pobočného spolku,
c) nakládat s majetkem, který zcela nebo zčásti nabyl z prostředků Svazu,
d) přijímat jakákoliv plnění určená Svazu,
e) zavazovat se za Svaz,
f) právně jednat ve věcech náležejících do působnosti Svazu.
(4) Svaz neodpovídá a neručí za dluhy (závazky) vzniklé v důsledku porušení omezení právní osobnosti
pobočného spolku upravené v odst. 3 pod písmeny a) až f) tohoto ustanovení.
§ 31
Zrušení Svazu
(1) Svaz lze zrušit, usnese-li se na jeho zrušení či na jeho fúzi s jiným spolkem alespoň tříčtvrtinová většina
hlasů delegátů přítomných na Sjezdu.
(2) Svaz může být zrušen rovněž rozhodnutím orgánu státní správy.
(3) S majetkem Svazu se při jeho zrušení naloží podle rozhodnutí Sjezdu.
§ 32
Další svazové předpisy
(1) Podrobnosti k jednotlivým ustanovením Stanov mohou stanovit jiné vnitřní předpisy Svazu nebo
rozhodnutí orgánů Svazu nebo pobočných spolků.
(2) Jinými vnitřními předpisy Svazu jsou:
a) Jednací řád,
b) Statut výkonu rybářského práva na rybářských revírech Svazu,
c) Bližší podmínky výkonu rybářského práva na rybářských revírech, ve kterých byl Svazu nebo jeho
organizačním jednotkám příslušnými orgány státní správy rybářství povolen výkon rybářského
práva, a které jsou nedílnou součástí povolenky,
d) Organizační řád svazového sekretariátu,
e) Kárný řád,
f) Kontrolní řád,
g) případně další vnitřní předpisy Svazu.
(2) Bližšími podmínkami výkonu rybářského práva Svaz konkretizuje, popřípadě dále zpřísňuje, obecně
nastavená pravidla pro výkon rybářského práva, a to zejména z důvodu zachování řádného hospodaření
v rybářském revíru či vyšší ochrany ryb, popřípadě vodních organismů žijících v revíru.
§ 33
Změny Stanov
Nezbytné změny Stanov, jejichž potřeba vyplyne z obecně závazných právních předpisů či z rozhodnutí
státních orgánů, může v období mezi Sjezdy provést Svazový výbor s tím, že je potvrdí nejbližší Sjezd.
§ 34
Přechodná a závěrečná ustanovení
(1) Změny Stanov schválené usnesením na zasedání Sjezdu Svazu konaného dne 8. 6. 2025 v Brně nabývají
účinnosti dnem 1. 1. 2026.
(2) Toto úplné znění Stanov zcela nahrazuje dosavadní Stanovy ve znění účinném ode dne 28. 3. 2024.
Příloha
č. 1: Seznam pobočných spolků s názvy přizpůsobenými příslušným ustanovením OZ.
Mgr. Jiří Ryšánek, předseda Svazu
Ing. Miroslav Láníček, místopředseda Svazu
Ing. Jan Grmela, Ph.D., hospodář Svazu